Portál Podnikatel ve svém obsáhlém článku shrnuje aktuální stav možných úprav penzijka. S určitými výjimkami může novela platit už od ledna příštího roku. Ve Sněmovně poslanci aktuálně do druhého čtení poslali úpravy pod hlavičkou tisku č. 474. Původní koncepce rozvoje kapitálového trhu byla schválena již v roce 2019.

Mezi „daňově podporované produkty spoření na stáří“, kam penzijko spadá, může nově přibýt tzv. DIP. Jeho potřebu zpochybňuje například exguvernér ČNB Jiří Rusnok. Paradoxem je, že DIP má mít za současného vládního tažení proti jednorázovým výběrům při ukončení penzijka na úkor pravidelné měsíční renty jedinou možnost vyplácení, a to právě jednorázový výběr. Dále vláda navrhuje možnost současné účasti v transformovaném i účastnickém fondu, s účelem snazšího přestupu do nových fondů DPS, kde je možnost vyšších výnosů. Účastníci by tedy nemuseli rušit svoji účast v dosavadním transformovaném fondu (starém penzijku) a nepřišli by o jeho benefity. Novinka se týká také již mnohokrát zmiňovaného přenastavení výplaty státních příspěvků podle vyšších měsíčních úložek (psali jsme zde).

Otázkou je zachování výplaty státních příspěvků k úložkám, které si na penzijko pravidelně každý měsíc posílají starobní důchodci. Vláda chce těmto stále aktivním střadatelům příspěvek k úložce zrušit, přitom tzv. „mladí důchodci“, tedy ve věku do zhruba 70 let, se stále snaží spořit si na pozdní důchod, kdy jim bude 80 a více let. Ve věku „starých důchodců“ už logicky nebudou mít tolik možností, jak si ke starobnímu důchodu přilepšit, přičemž ekonomická situace se nejen pro ně bude velmi pravděpodobně stále zhoršovat. A pomoci by mohly právě úspory z penzijka – po dlouhých letech v důchodu (aktuálně je to průměrně přes 20 let) bezesporu zažijí zdražování většiny z toho, co k životu potřebují, včetně léků. Proto by si „mladí důchodci“ měli na své pozdní stáří stále odkládat, a to s motivací ze strany státu. Ta se pro ně ukázala jako klíčová.