Ve veřejném prostoru probíhá debata o možnosti založení státního penzijního fondu. Nebyl by tedy v rukou jedné z devíti na českém trhu licencovaných penzijních společností, ale řídil by jej stát. Jistě s bohulibým účelem, tedy aby lidem na penzi slušně přivydělal, jeho provoz byl levný a investování s ním nebylo rizikové. Mohlo by to ale nejen z ekonomického hlediska vůbec fungovat? Mnozí odborníci nevidí tento nápad jako realizovatelný, svůj komentář na webu Seznam Zprávy zveřejnil i exguvernér ČNB Miroslav Singer.

Z jeho výstupu vybíráme: Zamýšlený státní penzijní fond má jakýmsi zázrakem za „mnohem levnější peníze“ vyřešit problém dobrovolného pilíře, ve kterém si dnes čeští občané spoří, či investují na stáří, neboť „dodá“ vysoký výnos. Jsme prakticky dva roky před volbami a pravděpodobnost, že k něčemu takovému skutečně dojde, není vysoká.

Na počátku celého příběhu stojí studie OECD z roku 2019 a roku 2021 na téma spoření na stáří a pak z ní odvozená studie o penzijním systému v ČR z roku 2020. Studie OECD z roku 2021 se snažila mapovat mnoho dimenzí penzijních systémů a mimo jiné výnosy a náklady penzijních fondů. Takže obsahuje tabulky, kde jsou mapovány hodnoty těchto indikátorů u členských zemí OECD. Tyto tabulky ale autoři původní studie doplnili varováním, že „Srovnávání skutečné úrovně nákladů účastníků, agregované na národní úrovni, je z mnoha důvodů obtížné.“ Tedy že v oblasti nákladů jde o mapování údajů, které prostě nemusí být porovnatelné mezi jednotlivými zeměmi. U nás ovšem navzdory tomuto varování byly obě studie právě takto využity a kolegům v NERV a Rozpočtové radě z toho vyšlo, že naše penzijní fondy jsou v poměru k výnosu příliš drahé.

Jenže od zavedení nových regulací transparence EU, zhruba před 5 lety, jsou k dispozici minimálně srovnatelné a dost detailní údaje za jednotlivé fondy. Samozřejmě, jejich agregace na jednotlivé země dá práci. Ta ale ukazuje , že to s nákladovostí našich penzijních fondů v porovnání s jinými trhy vůbec není špatné. Náklady účastníků u fondů, kde nesou riziko ztráty, jsou v drtivé většině porovnávaných zemí vyšší.

A dnes nám na povrch debaty o dobrovolném pilíři v představě primárně hnutí STAN (a samozřejmě i Pirátů) vybublal i státní penzijní fond. Politici hnutí, které představuje primárně vůdce obcí, měst a regionů, u kterých jsme díky kauze Sberbank zjistili, že v některých případech se nenamáhají ani s elementárním řízením rizik prostředků, které deponují u bank, se tedy stali finančními odborníky schopnými určovat v zákoně podmínky pro státní větev docela sofistikovaného finančního produktu, která bude levnější, jistější a výnosnější než to, co nabízí trh. Slovy klasika, „tak určitě…“

Jak jsem již psal, nijak zvlášť se neobávám vzniku něčeho, co by bylo v kontextu investičního sektoru konkurenceschopné. Ale je dobré si uvědomit, že tento nápad oživil mix vlastností příznačných pro českou politickou debatu. Ctihodní kolegové se domnívali, že data, u kterých tvůrci původní studie varovali, že pro mezinárodní srovnávání nestačí, stačí. Cokoliv jiného by totiž od nich vyžadovalo víc práce a vyšly by závěry, které by nebylo možné zveřejnit „teď a hned“. Minulé deflační období protáhli do budoucnosti, přestože už přítomnost je z hlediska úroků ve finančním systému čímkoliv jiným než obdobím, ve kterém nízkými sazbami bojujeme s poklesem cen. Do toho se přidala (ne)práce médií a to vše korunovali politici, u kterých lze skutečně důvodně pochybovat o jakékoliv znalosti problematiky penzijního připojišťování, kterou se snaží řešit vizí státního „penzijňáku“.

Takže znovu ztrácíme čas debatou nesmyslného návrhu řešení problémů nízkých výnosů a vysokých nákladů, který de facto v oblasti nákladů nikdy neexistoval a v oblasti výnosů existovat nebude. Ale ani náhodou tím neřešíme skutečný problém nízkých naspořených částek. A to ani nemluvím o tom, že neřešíme problém, ve kterém by nám starostové a hejtmani mohli z vlastní zkušenosti něčím skutečně přispět. Tedy problém v evropském kontextu evidentně vysokého počtu obcí a územních celků. Jenže to by je samotné mohlo bolet. Takže se debata o státním penzijním fondu pro třetí pilíř hodí…

(Toto je jen výtah z komentáře, celý je k dispozici zde.)