V loňském roce se 31 procent lidí v předdůchodovém věku rozhodlo pro předčasný důchod. Nejčastěji kvůli zdravotnímu stavu, tedy své fyzické i psychické kondici, nebo kvůli hrozbě delší nezaměstnanosti.
Jenže předčasný důchod se může stát i pastí. Nevýhodou je jeho trvalé krácení i po dosažení důchodového věku, ke kterému dochází za každých započatých devadesát kalendářních dnů ode dne přiznání dovršení důchodového věku. Produktivní věk je zhruba dvojnásobkem doby, kterou trávíme v důchodu. Pokud si člověk bude měsíčně odkládat tisíc korun, dostane k důchodu přibližně dva tisíce navíc (toto je ale pouze velmi obecný propočet při ideálním stavu). Navíc jen malá část populace si na penzi odkládá už od začátku svého produktivního věku. Další problém ale tkví v tom, že dnešní předpenzisté pracují často o deset i více let déle než jejich rodiče, a k tomu je jejich práce mnohdy náročnější po psychické stránce. Významné části pracujících tedy reálně hrozí invalidita. Odborníci logicky vidí obrovský problém v tom, že ne všichni budou schopni pracovat až do svého nástupu do řádného starobního důchodu. Pak budou stát před volbou „pasti“ v podobě předčasného důchodu. A odchod do něj už jim moc příležitostí pro další důstojný život nedá.
Naproti tomu předdůchod špatným řešením není. Nejedná se ale o peníze vyplácené státem, proto jej můžeme pobírat jen tehdy, máme-li ve svém doplňkovém penzijním spoření naspořeno dost peněz. Výhodou předdůchodu je, že jeho doba se nepočítá do doby pojištění pro starobní důchod, takže krácení řádné penze nebude tak velké, jako kdybychom odešli do důchodu předčasného. A výhodou je bezesporu i to, že zdravotní pojištění za nás může platit stát.
Článek o předčasném důchodu i s vyjádřením odborníků zveřejnil 5. prosince deník E15.