Za nízkou popularitou účastnických fondů v doplňkovém penzijním připojištění stojí i malá propagace a nevýrazné odměny pro jejich zprostředkovatele. Přitom v dlouhodobém horizontu rizika s nimi spojená předčí absenci pojistky ve formě garance nezáporného zisku. „Každý, kdo si spoří na stáří, by měl zvážit, který z typů fondů je pro něj výhodnější. Pokud chcete do penze víc peněz, přestupte do účastnických fondů a zvolte alespoň vyváženou investiční strategii, kde jde větší část investic do akcií. Možnost vyšších výnosů je samozřejmě vykoupena vyšším rizikem, ale pokud máte na spoření do důchodu ještě desítky let, nejistota se samozřejmě snižuje,“ vysvětluje pro portál iDnes.cz mluvčí Asociace penzijních společností ČR Jan Sedláček. Dodává, že změnu fondu je ale třeba vždy posuzovat i s ohledem na další faktory. Těmi jsou nemožnost čerpat takzvanou výsluhovou penzi v účastnických fondech a pak nemožnost čerpat takzvaný předdůchod v transformovaných fondech. Faktem však je, že účastnické fondy mohou investovat odvážněji pomocí dynamičtějších investičních strategií. Naopak transformované fondy, které garantují nezáporný výnos, nemohou investovat jinak než bez rizika, což na finančních trzích vždy znamená jen nižší výnosy. Podle analytiků si tím však škodí zejména lidé, kteří mají do státní penze daleko. Setrváváním ve starých, transformovaných fondech přicházejí o vyšší výnosy plynoucí z rizikovějších investičních strategií. Zatímco průměrné zhodnocení investovaných peněz u transformovaných fondů málokdy přesáhne 1 %, zhodnocení u účastnických fondů se může v průměru pohybovat kolem 4 až 5 %. Loni bylo průměrné zhodnocení u všech účastnických fondů 3,26 %.
Článek porovnávající možnosti střadatelů při volbě strategie přinesl portál iDnes.cz, k dispozici je zde.